Příspěvky

Rozdíl mezi osobní asistencí a pečovatelskou službou

Z pohledu veřejnosti a lidí, kteří se sociálními službami profesně nezabývají, často splývá poskytování dvou odlišných služeb -  osobní asistence a tzv. pečovatelské služby . Ačkoli obě služby   jsou terénní - přichází za uživatelem do jeho domácího prostředí a mají stejný cíl - pomáhat při uspokojování základních potřeb, vést k samostatnosti a podporovat uplatnění člověka ve společnosti, tak způsob a rozsah, v jakém jsou podle zákona poskytovány,   se liší . V čem spočívá zásadní rozdíl Osobní asistence se poskytuje   bez časového omezení v přirozeném sociálním prostředí člověka a při činnostech, které osoba potřebuje Pečovatelská služba je poskytována ve vymezeném čase v domácnostech osob a v zařízeních sociálních služeb pouze ve vyjmenovaných úkonech Přesné znění a další informace  § 39 a § 40 zákona 108/2006 Sb. Osobní asistence V praxi to znamená, že v osobní asistenci je možná větší časová flexibilita , silnější důraz na aktuální potřeby a ši

Příspěvek na péči a dávky

Lidem závislým na pomoci jiné fyzické osoby stát poskytuje  příspěvek na péči . Ten je určen pro zajištění sociálních služeb podpory a pomoci při zvládání běžných nároků života a uspokojování základních životních potřeb. Výše příspěvku je stanovena podle stupně závislosti (I. - IV.) a měl by být efektivně vynaložen příjemcem na kompenzaci jeho zdravotního postižení, posílení soběstačnosti a začleňování do společnosti. Může se tak jednat o rozdělení příspěvku mezi pečující osobu, asistenta sociální péče nebo organizaci poskytující sociální službu. O přiznání příspěvku na péči rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce. Nárok na příspěvek  má člověk, který se nachází v dlouhodobě  nepříznivém zdravotním stavu  a potřebuje  pomoc jiné fyzické osoby  při zvládání základních životních potřeb. Tuto pomoc může poskytovat osoba blízká nebo  asistent sociální péče  nebo poskytovatel sociálních služeb, případně jiné  zdravotnické zařízení. Poskytovatel pomoci musí být vždy uveden v žádos

Kdo je asistent sociální péče

Asistentem sociální péče může být fyzická osoba starší 18 let, která je  zdravotně způsobilá a schopná poskytovat péči  lidem se sníženou soběstačností, kteří jsou na pomoci jiné osoby závislí. Asistent se nemusí registrovat jako poskytovatel sociálních služeb, avšak nesmí tuto činnost vykonávat jako podnikatel. Po dobu poskytování péče je za asistenta plátce zdravotního a sociálního pojištění stát . Tato doba se také započítává do doby odpracované pro účely důchodového zabezpečení. Výkon činnosti asistenta se však nezapočítává do  doby náhradního zaměstnání pro účely vzniku nároku na odporu v nezaměstnanosti. Asistent jako poskytovatel sociální péče S člověkem, kterému poskytuje pomoc, musí asistent uzavřít písemnou  smlouvu o poskytování pomoci , ve které je sjednán zejména rozsah pomoci, místo, čas a výše úhrady za poskytnutou pomoc. Asistent sociální péče musí být vždy uveden jako pečující osoba v žádosti o příspěvek na péči (na formuláři „Oznámení o poskytovateli pom

Služba osobní asistence

Ve smyslu znění § 38 zákona č.108/2006 Sb. má služba osobní asistence pomoci lidem zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost , podpořit život v přirozeném sociálním prostředí a umožnit co nejširší zapojení do běžného života ve společnosti. Prioritou je důstojné prostředí a zacházení s vědomím toho, že každý člověk má právo na poskytování služby sociální péče v nejméně omezujícím prostředí . Komu je služba určena Sociální služba osobní asistence je upravena § 39 zákona č.108/2006 Sb.a § 5 vyhlášky č.505/2006 Sb., který uvádí v jakém rozsahu je služba poskytována a komu je určena. Osobní asistence je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby . Služba se poskytuje bez časového omezení, v přirozeném sociálním prostředí a při činnostech, které člověk potřebuje. Základní činnosti se zajišťují v rozsahu těchto úkonů a) pomoc

Služby sociální rehabilitace

Sociální rehabilitace patří mezi služby sociální prevence, které zahrnují široký rozsah činností , jejichž hlavním cílem je podpora a rozvoj praktických schopností a dovedností k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti. Klientem služby sociální rehabilitace se může stát každý člověk , který vnímá svoji sociální situaci jako nepříznivou a zároveň nedisponuje dostatkem vlastních schopností a dovedností tuto situaci zdárně řešit. Nepříznivá sociální situace  může nastat u každého člověka. Může to být z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, díky nevhodnému životnímu stylu nebo životu v sociálně znevýhodňujícím prostředí, z důvodu ohrožení práv a svobod trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z jiných závažných důvodů. Sociální rehabilitace má nejčastěji formu terénní nebo ambulantní služby. Může tedy probíhat v domácnosti , či jiném přirozeném prostředí člověka nebo je možné do služby pravidelně docházet. S výjimkou pobytových

Jak postupovat při řešení nepříznivé životní situace

Nechtějme být nejlepší. Nejsme supermani, abychom vše věděli a vždy si uměli sami poradit. Mějme na paměti, že většina lidí má nějaké své problémy i když se tváří, že je vše naprosto OK. Je to tím, že před ostatními a často také před sebou, chceme vypadat vždy o něco lépe, než jací ve skutečnosti jsme. Takže když budete pociťovat osobní problém , který už nějakou dobu trvá a nedaří se vám z něj vlastními silami vymanit, nemějte stud a obavu o něm mluvit. Nemějte falešnou hrdost , která vám nedovolí zajít se někam poradit. Váš problém za vás sice nikdo nevyřeší, ale možná vám ukáže cestu , kudy se za jeho řešením vydat. Zásady směřující k řešení vaší situace Nebát se o svých problémech hovořit s ostatními. Zajít si s někým na kafe, popovídat si. Nesedět doma, ale chodit mezi lidi, do společnosti. Možná změnit kamarády, najít si jinou, lepší společnost. Rozhlédnout se kolem sebe, ptát se, jak své problémy řeší ostatní. Být aktivní a podporovat sebe samého v motivaci udě

Zásady pro práci asistenta v sociální péči

Pracovníci v sociálních službách , kteří pracují v rámci organizací, jsou v "zásadách pro práci" v tomto oboru náležitě proškoleni, takže by měli vždy vědět, jakým způsobem mohou ve vztahu k uživatelům služby jednat a pracovat. Jiné to může být, pokud se jakýkoli člověk rozhodne poskytovat péči jiné osobě a vezme tak na sebe statut tzv. asistenta sociální péče ( dle § 83 zák.č.108/2006 Sb. ).  Osoba, která je na péči jiného člověka závislá, má vždy stále stejná práva na poskytování pomoci a plnění požadavků na zachovávání důstojnosti a etických pravidel, bez ohledu na to, kdo je osobou o ni pečující. Proto by každý pečující měl mít na paměti několik zásad pro správný přístup k lidem, o které pečuje. Zachovávat lidskou důstojnost ke každé osobě, bez ohledu na svůj původ, barvu pleti, rasu, etnickou příslušnost, národnost, jazyk, věk, pohlaví, sexuální orientaci, zdravotní stav, náboženské vyznání, politické přesvědčení, manželský a rodinný stav a sociálně ek