pondělí 15. června 2020

Co jsem o lese nevěděl

Od mala jsem pobíhal po lese a myslel si, že jej dobře znám. Až do chvíle, kdy se mi dostala do ruky knížka Petera Wohllebena - Tajný život stromů. Přečetl jsem ji téměř za jeden den. Musel jsem si ji však přečíst ještě znovu a udělat si poznámky pro zapamatování, abych si na ně v lese vzpomněl.

Jeden bez druhého nic neznamená

To, že každý strom má kořeny, je obecně známá věc. Ale že tyto kořeny se mohou spojovat, mezi sebou komunikovat a vzájemně se vyživovat, jsem doopravdy netušil. Děje se tak skrze kořenové srůsty nebo podhoubí. Vzniká supersystém podobný mraveništi. Takže i pařez stromu stejného druhu může v přirozeném lese být podporován výživou okolních stromů.

Stromy se dokáží rozlišovat i v rámci jednoho druhu. Jsou schopné vytvářet a udržovat vztahy. Umí se vzájemně respektovat a podporovat. Konkurence je zde pouze zdánlivá a člověkem iluzorně dosazená. Každý strom má životní zájem na tom, aby kolem něj prosperovaly i další stromy, zvláště téhož druhu. Není to výsledek myšlení, ale životní strategie nutné pro přežití. 

Tyto fenomény přírody byly pozorovány zejména u buků, dubů, jedlí a douglasek.

Komunikace, výměna informací


Stromy a les

Pokud si myslíme, že šumění lesa, třepotání listí nebo vrzání stromů jsou projevy výměny informací, tak tuto myšlenku můžeme pustit z hlavy. Je to jen kolorit prostředí, který je dán jinými přírodními vlivy, například prouděním vzduchu.

Skutečná komunikace probíhá mezi stromy a porosty vydáváním a šířením vonných látek, barev (pro opylování) a elektrickými impulsy skrze doteky špičkami větví. Podobně, jako to mají vyšší živočichové a lidé.
  • V případě okusu od zvěře je to varování pro ostatní stromy.
  • V případě náletu hmyzu, nebo přemnožení housenek, strom aktivuje obranné látky k odehnání útočníka a současně k sobě láká jeho přirozené nepřátele.
Okus od zvěře nebo mechanické poškození stromu je pro něj bolestivé podobně, jako u živočichů.
  • Elektrické signály se šíří pomaleji než u živočichů, v řádu desítek minut.
  • V kořenovém systému se šíří elektrické signály díky houbám; rychlost se pohybuje kolem 1 cm/sekundu; lžička lesní zeminy obsahuje až několik kilometrů spojů; wood - wide - web;
  • Jsou komplexní; při poškození části stromu se šíří celým stromem.
  • Stromy dokáží rozpoznat druh útočníka podle jeho slin; mají tedy něco jako chuťové receptory a tyto podněty dokáží zpracovávat a vyhodnocovat; dokáží si pamatovat a učit se ze zkušenosti.
Pokud je strom odpojen od "komunikační sítě", tak mlčí. Může být nemocný a toho při první příležitosti využívá hmyz, aby se jej zmocnil. Takový strom má málo šancí na to, aby se ubránil.


Rostliny, keře, trávy

Veškeré rostlinstvo si mezi sebou čile vyměňuje informace. 
  • Taková společenství jsou silná a odolají většině nástrah přírody.
  • Kulturní plodiny - obilí; nejsou součástí komunikační sítě "plant-wide-web" a proto jsou slabé. Aby nebyly zničeny škůdci, musí se ošetřovat chemicky. 
  • Je experimentálně potvrzeno, že rostliny dokáží vnímat zvukové vlny o specifických kmitočtech; semena obilí reagovala na zvuky o kmitočtu kolem 220 Hz.




Zdroj: Peter Wohlleben - Tajný život stromů, nakl.Kazda 2018

neděle 23. února 2020

Rozdíl mezi osobní asistencí a pečovatelskou službou

Z pohledu veřejnosti a lidí, kteří se sociálními službami profesně nezabývají, často splývá poskytování dvou odlišných služeb - osobní asistence a tzv. pečovatelské služby.

Ačkoli obě služby jsou terénní - přichází za uživatelem do jeho domácího prostředí a mají stejný cíl - pomáhat při uspokojování základních potřeb, vést k samostatnosti a podporovat uplatnění člověka ve společnosti, tak způsob a rozsah, v jakém jsou podle zákona poskytovány, se liší.

V čem spočívá zásadní rozdíl

  • Osobní asistence se poskytuje 
    • bez časového omezení
    • v přirozeném sociálním prostředí člověka
    • a při činnostech, které osoba potřebuje
  • Pečovatelská služba je poskytována
    • ve vymezeném čase
    • v domácnostech osob a v zařízeních sociálních služeb
    • pouze ve vyjmenovaných úkonech

Přesné znění a další informace § 39 a § 40 zákona 108/2006 Sb.

Osobní asistence

V praxi to znamená, že v osobní asistenci je možná větší časová flexibilita, silnější důraz na aktuální potřeby a širší záběr prostředí, kde může klient službu požadovat a čerpat. Pro uživatele služby to přináší větší díl osobní odpovědnosti za plánování času a aktivit, které s asistentem vykonává. 

Asistent nevykonává nic "za klienta", ale s úkony pouze dopomáhá. Klient je fyzicky přítomen všude tam kde to je, z pohledu jeho zdravotního stavu, možné.

V rozsahu základních činností se osobní asistence soustřeďuje na uspokojení pouze nezbytných potřeb v oblasti osobní hygieny, pomoci při poskytování stravy a chodu domácnosti

Dle zákona jí však přísluší dopomáhat s výchovnou, vzdělávací a aktivizační činností a zejména pomocí při komunikaci ve smyslu uplatňování práv a oprávněných zájmů a pomoci při vyřizování běžných záležitostí.

Pečovatelská služba

Naproti tomu pečovatelská služba neumožňuje přizpůsobit čas potřebám uživatele, protože důraz je kladen na zvládnutí předem sjednaného úkolu. To však příjemci služby předem poskytuje jistotu pravidelně vykonávaných a pro něj potřebných úkonů v jeho domácím prostředí. 

Pečovatel provádí úkony "za klienta", a tedy vykonává to, co je předem smluveno, neboť zdravotní stav klientovi často již neumožňuje se na těchto úkonech fyzicky podílet nebo o nich aktuálně rozhodovat.

V rozsahu základních činností se pečovatelská služba více zaměřuje na oblast osobní hygieny, poskytování stravy a zajištění chodu domácnosti.

Dle zákona zcela upouští od výchovných, aktivizačních a vzdělávacích aktivit a pomoci při uplatňování práv a oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.


Jak je to v praxi

Všechny sociální služby mají vymezen rozsah svých základních činností, které ze zákona musí nabízet a poskytovat. Tyto činnosti se vzájemně překrývají a v praxi je striktně odlišovat nelze. 

Každý člověk vyžaduje individuální přístup a na všechny možnosti toho, v jaké oblasti a v jakém rozsahu poskytovat péči, nelze stanovit žádný předpis ani podrobný návod. Takže vždy záleží na tom, jaká potřeba u člověka převažuje a v jakém rozsahu a kterou službou je pro něj nevhodnější, aby ji kompenzoval. 

Ve výsledku zákon o sociálních službách umožňuje při poskytování péče v různých oblastech směřovat ke stejnému cíli

A tím je podpora samostatnosti, nezávislostí, kvality života, seberealizace a začlenění do společnosti takovým způsobem, aby se člověk cítil dobře a byl si vědom svých práv i odpovědnosti, kterou ke svému životu má.

sobota 22. února 2020

Příspěvek na péči a dávky

Lidem závislým na pomoci jiné fyzické osoby stát poskytuje příspěvek na péči. Ten je určen pro zajištění sociálních služeb podpory a pomoci při zvládání běžných nároků života a uspokojování základních životních potřeb.

Výše příspěvku je stanovena podle stupně závislosti (I. - IV.) a měl by být efektivně vynaložen příjemcem na kompenzaci jeho zdravotního postižení, posílení soběstačnosti a začleňování do společnosti.

Může se tak jednat o rozdělení příspěvku mezi pečující osobu, asistenta sociální péče nebo organizaci poskytující sociální službu.

O přiznání příspěvku na péči rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce.

Nárok na příspěvek má člověk, který se nachází v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu a potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb.

Tuto pomoc může poskytovat osoba blízká nebo asistent sociální péče nebo poskytovatel sociálních služeb, případně jiné  zdravotnické zařízení.

Poskytovatel pomoci musí být vždy uveden v žádosti o příspěvek a souhlas s poskytováním pomoci musí být doložen smlouvou, pokud se nejedná o osobu blízkou.

Podmínky nároku příspěvku na péči jsou upraveny §7 - §30 zákona č.108/2006 Sb.


Člověk se zdravotním postižením může také žádat o tzv. dávky finanční podpory
  • příspěvek na mobilitu
  • příspěvek na zvláštní pomůcku
  • průkaz osoby se zdravotním postižením s výhodami, které z něj plynou (průkaz ZTP, ZTP/P)

Konkrétní situace člověka se řeší na kontaktním pracovišti krajské pobočky ÚP v místě bydliště, kde jsou také formuláře žádostí. Ty jsou dostupné také v elektronické podobě na stránkách portálu MPSV.

Teprve až po podání příslušné žádosti může být rozhodnuto, zda je nebo není, na dávku či průkaz ZTP, oprávněný nárok.

Další informace Průkazy ZTP

Možnosti o čerpání dávek pro osoby se zdravotním postižením jsou v zákoně č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a upraveny vyhláškou č. 388/2011 Sb.