Rozdíl mezi osobní asistencí a pečovatelskou službou

Z pohledu veřejnosti a lidí, kteří se sociálními službami profesně nezabývají, často splývá poskytování dvou odlišných služeb - osobní asistence a tzv. pečovatelské služby.

Ačkoli obě služby jsou terénní - přichází za uživatelem do jeho domácího prostředí a mají stejný cíl - pomáhat při uspokojování základních potřeb, vést k samostatnosti a podporovat uplatnění člověka ve společnosti, tak způsob a rozsah, v jakém jsou podle zákona poskytovány, se liší.

V čem spočívá zásadní rozdíl

  • Osobní asistence se poskytuje 
    • bez časového omezení
    • v přirozeném sociálním prostředí člověka
    • a při činnostech, které osoba potřebuje
  • Pečovatelská služba je poskytována
    • ve vymezeném čase
    • v domácnostech osob a v zařízeních sociálních služeb
    • pouze ve vyjmenovaných úkonech

Přesné znění a další informace § 39 a § 40 zákona 108/2006 Sb.

Osobní asistence

V praxi to znamená, že v osobní asistenci je možná větší časová flexibilita, silnější důraz na aktuální potřeby a širší záběr prostředí, kde může klient službu požadovat a čerpat. Pro uživatele služby to přináší větší díl osobní odpovědnosti za plánování času a aktivit, které s asistentem vykonává. 

Asistent nevykonává nic "za klienta", ale s úkony pouze dopomáhá. Klient je fyzicky přítomen všude tam kde to je, z pohledu jeho zdravotního stavu, možné.

V rozsahu základních činností se osobní asistence soustřeďuje na uspokojení pouze nezbytných potřeb v oblasti osobní hygieny, pomoci při poskytování stravy a chodu domácnosti

Dle zákona jí však přísluší dopomáhat s výchovnou, vzdělávací a aktivizační činností a zejména pomocí při komunikaci ve smyslu uplatňování práv a oprávněných zájmů a pomoci při vyřizování běžných záležitostí.

Pečovatelská služba

Naproti tomu pečovatelská služba neumožňuje přizpůsobit čas potřebám uživatele, protože důraz je kladen na zvládnutí předem sjednaného úkolu. To však příjemci služby předem poskytuje jistotu pravidelně vykonávaných a pro něj potřebných úkonů v jeho domácím prostředí. 

Pečovatel provádí úkony "za klienta", a tedy vykonává to, co je předem smluveno, neboť zdravotní stav klientovi často již neumožňuje se na těchto úkonech fyzicky podílet nebo o nich aktuálně rozhodovat.

V rozsahu základních činností se pečovatelská služba více zaměřuje na oblast osobní hygieny, poskytování stravy a zajištění chodu domácnosti.

Dle zákona zcela upouští od výchovných, aktivizačních a vzdělávacích aktivit a pomoci při uplatňování práv a oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.


Jak je to v praxi

Všechny sociální služby mají vymezen rozsah svých základních činností, které ze zákona musí nabízet a poskytovat. Tyto činnosti se vzájemně překrývají a v praxi je striktně odlišovat nelze. 

Každý člověk vyžaduje individuální přístup a na všechny možnosti toho, v jaké oblasti a v jakém rozsahu poskytovat péči, nelze stanovit žádný předpis ani podrobný návod. Takže vždy záleží na tom, jaká potřeba u člověka převažuje a v jakém rozsahu a kterou službou je pro něj nevhodnější, aby ji kompenzoval. 

Ve výsledku zákon o sociálních službách umožňuje při poskytování péče v různých oblastech směřovat ke stejnému cíli

A tím je podpora samostatnosti, nezávislostí, kvality života, seberealizace a začlenění do společnosti takovým způsobem, aby se člověk cítil dobře a byl si vědom svých práv i odpovědnosti, kterou ke svému životu má.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Služba osobní asistence

Kdo je asistent sociální péče